|
|
Efekt vestibulární rehabilitace u pacientů poruchou posturální stability
Ševčík, Marek ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy posturální stability vážně narušují kvalitu života. Pády jsou častější v seniorském věku, kde mohou mít velmi závažné následky. Ne vždy se však tato problematika týká pouze seniorů. Tyto poruchy mohou být zapříčiněny řadou důvodů. Diplomová práce se věnuje posturální stabilitě u pacientů s vestibulárními obtížemi. Cílem teoretické části práce je představit ucelené informace o kontrole posturální stability, jejím narušení a o integraci senzorických systémů potřebných pro její zachování. Další kapitoly popisují hodnocení posturální kontroly a možnosti rehabilitace. Cílem experimentální části bylo zjistit efekt vestibulární rehabilitace na posturální kontrolu. Hodnocení proběhlo za pomoci statické stabilometrické plošiny Kistler®. Výzkumné části se účastnilo 9 pacientů s poruchou posturální stability v chronickém stádiu. Celkem 5 mužů a 4 ženy, ve věku od 35 do 78 let, v průměru 59 se SD ± 16let, s periferní (4), centrální (4) či kombinovanou (1) vestibulární poruchou byli vystaveni 3měsíčnímu rehabilitačnímu programu. Před započetím vestibulárního rehabilitačního programu byli pacienti vyšetřeni na statické stabilometrii s využitím testů CTSIB a SLST. Každý měsíc se stabilometrické vyšetření opakovalo spolu s individuální úpravou rehabilitačního programu. Výsledky byly porovnány za pomoci...
|
|
|
Komparace metod balančních pomůcek a neurocentrického přístupu při obnovení stability po distorzi hlezenního kloubu v gymnastickém aerobiku
Seidlová, Lucie ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Autor: Lucie Seidlová Název bakalářské práce: Komparace metod balančních pomůcek a neurocentrického přístupu při obnovení stability po distorzi hlezenního kloubu v gymnastickém aerobiku Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Markéta Křivánková Rok obhajoby bakalářské práce: 2023 Cíle: Porovnat výsledky dostupných studií o využití balančních pomůcek a neurocentrického přístupu při obnově stability a objasnit jejich principy. Metody: Rešerše odborné české i zahraniční literatury s využitím knihovny FTVS a databází PubMed, Google Scholar a ScienceDirect. Praktická část využívá metodu komparace. Výsledky: Účinnost balančních pomůcek při obnově stability po distorzi hlezenního kloubu byla prokázána několika studiemi. Naopak jejich vliv zpochybňují dvě z vybraných studií, které nezjistily žádné zlepšení stability při používání balančních pomůcek. Některé výsledky byly vyhodnoceny na základě dotazníků nebo měření stability na nestabilní podložce, tudíž nelze přesně určit, zda využití balančních pomůcek zlepšuje stabilitu i na stabilním povrchu a je tím pádem vhodné při návratu ke sportu. Výzkumy zabývající se neurocentrickým přístupem byly převážně prováděné na probandech s poruchou nebo poraněním CNS, není tedy přesně dokázané, k jakým by se došlo výsledkům, kdyby stejné cviky prováděli probandi s distorzí. Díky...
|
|
|
Využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci
Batelková, Barbora ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Bárta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci. Hlavním cílem práce je rešerše dostupných mobilních aplikací pro vestibulární rehabilitaci, zhodnocení jejich relevantnosti a použití některé z nich u pacienta. Dalším cílem je uvedení přehledu odborné literatury zabývající se tématem mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci V teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se tématu anatomie a fyziologie vestibulárního systému, kompenzace vestibulárních poruch a vestibulární rehabilitace. Dále pak jsou uvedeny informace o mHealth aplikacích a aplikacích v rehabilitaci. Následuje rešerše dostupné literatury týkající se tématu práce a rešerše mobilních aplikací dostupných na Google Play Store, které jsou nebo mohou být určeny pro využití ve vestibulární rehabilitaci. V praktické části jsou uvedeny kazuistiky dvou pacientů s vestibulární poruchou, kterým byla aplikována terapie pomocí mobilní aplikace Tebokan po dobu 4 týdnů. U pacientů byly provedeny 3 měření - vstupní, průběžné a závěrečné. Využity byly standardizované testy pro stabilitu stoje (Clinical Test of Sensory Interaction and Balance, CTSIB) a chůze (Functional Gait Assessment, FGA) a vyšetření dynamické zrakové ostrosti (DVA test). Také byl využit standardizovaný dotazník k hodnocení...
|
|
|
Efekt vestibulární rehabilitace u pacientů s periferní vestibulární lézí
Kačerová, Veronika ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Závratě jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Jejich častou příčinou je periferní vestibulární léze. V poslední době se objevuje stále více důkazů ohledně efektu vestibulární rehabilitace u těchto pacientů. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo poskytnout ucelený přehled informací o periferní vestibulární lézi s důrazem na možnosti fyzioterapeutické intervence. V práci byly podrobně popsány jednotlivé periferní vestibulární léze, vestibulární rehabilitace, principy jejího fungování a mechanismy nápravy vestibulárních funkcí. Hlavním cílem experimentální části této práce bylo zhodnotit efekt vestibulární rehabilitace u pacientů s periferní vestibulární lézí. Hodnocena byla stabilita stoje a chůze a subjektivní vnímání obtíží pacientem. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 31 pacientů (22 žen a 9 mužů). Věkový průměr pacientů byl 60 let (SD ± 13 let). Průměrná doba trvání obtíží byla 30 měsíců (SD ± 52 měsíců). Pro objektivizaci byl proveden: modifikovaný Clinical Test of Sensory Interaction on Balance (mCTSIB), Dynamic Gait Index (DGI) a Vestibular Rehabilitation Benefit Questionnaire (VRBQ). Měření proběhlo před započetím rehabilitačního programu a po jeho skončení. Každý pacient absolvoval rehabilitace 4 - 6x v průběhu 2 - 3 měsíců. Celkové dílčí výsledky testů byly zaznamenány...
|
|
|
Case Study of The Physiotherapeutic Treatment of a Patient with Polytrauma; Recurrent Central Vestibular Syndrome
Hutchinson-Proske, Jadée Alyssa ; Chroustová, Kristina (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Cílem následující práce je prezentovat případovou studii pacienta během rehabilitačního procesu s diagnózou polytraumatu; rekurentního centrálního vestibulárního syndromu, se zvláštní zmínkou o difuzovaném axonálním poranění z polytraumatu. Dokument je rozdělen na dvě (2) části obecnou/teoretickou a část praktickou nebo případovou. Obecná/teoretická část se skládá ze zavedení polytraumatu a rekurentního centrálního vestibulárního syndromu/dysfunkce s charakteristikami nemoci, epidemiologie, etiopathogeneze, incidence, patokineziologických důsledků pro pohybový systém, klasifikace, klinické vyšetření, terapie/léčba, farmakoterapie, konzervativní léčba nebo chirurgická léčba, vyšetřovací metody prováděné fyzioterapeutem, fyzioterapeutické metody a postupy, fyzikální terapie, pracovní terapie, režimní opatření a prognóza. Závěrem obecné/teoretické části je efekt léčebných přístupů a postupů s vysokou úrovní medicínsky podložených důkazů pro terapii. Druhou část tvoří případová studie, která zahrnuje anamnézu pacienta, úvodní a závěrečnou kineziologickou prohlídku s porovnáním účinku terapie na reflektor, krátkodobý a dlouhodobý léčebný plán, vyhodnocení terapie a osobní závěr. Stáž případové studie se konala v Rehabilitační Nemocnici Beroun od 10. ledna 2022 do 4. února 2022. Klíčová slova:...
|
|
|
Faktory ovlivňující vestibulární kompenzaci u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu.
Balatková, Zuzana ; Čada, Zdeněk (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Operace vestibulárního schwannomu vede u většiny pacientů ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze v důsledku chirurgického přerušení obou větví vestibulárního nervu. Pooperačně se stav projevuje poruchami posturální stability, závratí, oscilopsií a někdy i vegetativním doprovodem. Trvání vestibulárních symptomů je závislé především na centrální kompenzaci, při které hraje dominantní roli mozeček. Kompenzace je ovlivněna různými faktory, ty jsou dané stavem pacienta a velikostí tumoru, vlastní funkčností vestibulárního systému, a dále jsou to faktory navozené terapeutem. Terapeutickou snahou je rychlé navození kompenzačních mechanismů a zkrácení doby kompenzace. Cílem práce bylo podrobné prostudování vlivů ovlivňujících kompenzaci a aktivní ovlivnění procesu vestibulární kompenzace jako takové. Mezi základní používané postupy patří časně zahájená řízená vestibulární rehabilitace, která u většiny pacientů vede k rychlejší rekonvalescenci. I při maximální péči se u některých pacientů nedaří dosáhnout plné kompenzace, což vede k trvalému funkčnímu deficitu projevujícím se nejčastěji posturální instabilitou. Prehabituace je možný způsob vedoucí k urychlení kompenzace. Při chemické prehabituaci je aplikováno ototoxické antibiotikum intratympanálně, což vede k funkčnímu...
|
|
|
Využití vestibulární rehabilitace u seniorů s poruchami rovnováhy
Benešová, Klára ; Slámová, Adéla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Klára Benešová Vedoucí práce: Ing. Bc. Adéla Slámová Název bakalářské práce: Využití vestibulární rehabilitace u seniorů s poruchami rovnováhy Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce řeší vliv vestibulární rehabilitace na posturální stabilitu seniorů s poruchou rovnováhy. Vestibulární rehabilitace zaujímá v této problematice nezastupitelné místo, jelikož může zajistit zachování kvality života seniorů bez nutnosti jejich následné hospitalizace. Podkladem pro toto tvrzení je skutečnost, že vestibulární rehabilitace slouží jako prevence před pády a zvyšuje celkovou kondici seniora. V praktické části jsou zpracované kazuistiky třech probandek, u kterých byl aplikován vestibulární trénink, jehož pilíři jsou prvky vizuomotoriky, koordinace oko - ruka, plánování pohybu a balančního tréninku. Hlavními metodami sběru dat je měření pomocí stabilometrické plošiny PhysioSensing, 10 Meter Walk Test a Timed Up and Go Test. Cíl bakalářské práce se věnuje několika oblastem. V první řadě je cílem vytvořit návrh vyšetření. Dále je záměrem práce vytvoření cvičební jednotky s prvky vestibulárního tréninku a aplikace této cvičební jednotky u vybraných seniorek s poruchami rovnováhy. Poslední částí stanoveného cíle je porovnání vstupních a výstupních naměřených hodnot, a to u každé...
|
|
|
Využití vestibulární rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě
Vícenová, Veronika ; Slámová, Adéla (vedoucí práce) ; Kozel, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Veronika Vícenová Vedoucí práce: Ing. Bc. Adéla Slámová Název bakalářské práce: Využití vestibulární rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je využití vestibulární rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě. Ročně je v České republice hospitalizováno cca 50 tisíc pacientů pro diagnózu cévní mozkové příhody, ale pouze 25 % z nich nemá žádné následky a plně se vrátí k původnímu stylu života. Jedním z možných následků cévní mozkové příhody je vestibulární patologie. Pacienti trpí poruchami rovnováhy, závratěmi a bojí se pádů. Na základě tohoto deficitu je možné využít vestibulární rehabilitaci, jejímž cílem je vestibulární kompenzace, která vede ke zlepšení stability, snížení intenzity závratí, snížení rizika pádů a navrácení pacienta k sociálním a pracovním aktivitám, na které byl zvyklý. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se dělí na 4 oddíly. První oddíl se zabývá problematikou cévní mozkové příhody. Druhý oddíl je věnován popisu vestibulárního aparátu. Třetí oddíl podává přehled poznatků o vestibulární rehabilitaci. V posledním oddílu najde čtenář shrnutí a vymezení základních pojmů posturální stability. Praktická část obsahuje kazuistiky tří pacientů po cévní mozkové...
|
|
|
Faktory ovlivňující vestibulární kompenzaci u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu.
Balatková, Zuzana ; Čada, Zdeněk (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Operace vestibulárního schwannomu vede u většiny pacientů ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze v důsledku chirurgického přerušení obou větví vestibulárního nervu. Pooperačně se stav projevuje poruchami posturální stability, závratí, oscilopsií a někdy i vegetativním doprovodem. Trvání vestibulárních symptomů je závislé především na centrální kompenzaci, při které hraje dominantní roli mozeček. Kompenzace je ovlivněna různými faktory, ty jsou dané stavem pacienta a velikostí tumoru, vlastní funkčností vestibulárního systému, a dále jsou to faktory navozené terapeutem. Terapeutickou snahou je rychlé navození kompenzačních mechanismů a zkrácení doby kompenzace. Cílem práce bylo podrobné prostudování vlivů ovlivňujících kompenzaci a aktivní ovlivnění procesu vestibulární kompenzace jako takové. Mezi základní používané postupy patří časně zahájená řízená vestibulární rehabilitace, která u většiny pacientů vede k rychlejší rekonvalescenci. I při maximální péči se u některých pacientů nedaří dosáhnout plné kompenzace, což vede k trvalému funkčnímu deficitu projevujícím se nejčastěji posturální instabilitou. Prehabituace je možný způsob vedoucí k urychlení kompenzace. Při chemické prehabituaci je aplikováno ototoxické antibiotikum intratympanálně, což vede k funkčnímu...
|
|
|
Hodnocení kompenzace stabilometrických parametrů u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu
Kozlová, Eva ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Hrubá, Silvie (oponent)
V této diplomové práci jsme se zabývali hodnocením vývoje posturální stability u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu (VS). Stabilitu jsme posuzovali prostřednictvím stabilometrických parametrů (délka trajektorie COP, plocha konfidenční elipsy COP). Měřili jsme vývoj parametrů před operací, bezprostředně po resekci a před dimisí. Soubor obsahoval 17 pacientů (n = 17). Hladinu statistické významnosti jsme stanovili p ≤ 0,05. Zjistili jsme signifikantní rozdíl mezi měřením před operací a bezprostředně po ablaci (plocha konfidenční elipsy COP: p = 0,0183, délka trajektorie COP: p = 0,0355). Naopak změna obou parametrů při měření před dimisí oproti testování po resekci nebyla statisticky významná (plocha konfidenční elipsy COP: p = 0,4078, délka trajektorie COP: p = 0,9991). Naším dalším cílem bylo zjistit, zda koreluje porucha stability s poruchou funkce vestibulookulárního reflexu (VOR). Ke statistickému zpracování byly použity tři soubory s odlišným počtem probandů (n = 24, n = 28 a n = 21). Funkci translační komponenty VOR jsme testovali pomocí subjektivní vizuální vertikály (SVV) (n = 24), funkci rotační části VOR prostřednictvím dynamické zrakové ostrosti (DVA) (n = 28) a kalorizace (n = 21). Zjistili jsme statisticky významnou korelaci obou stabilometrických parametrů s ∆DVA (p =...
|
host ::
RSS.